Tak se zdálo, že Schichtové, jeden z nejslavnějších průmyslnických klanů českých dějin, konečně najdou na svém rodném Střekově důstojné připomenutí. Ještě před prázdninami se na zastupitelstvu podařilo najít jednoznačnou podporu návrhu opozičního hnutí PRO! Ústí pojmenovat po nich bezejmenný parčík u Benešova mostu. Ba co víc, od vedení obvodní radnice dokonce vzešel návrh, ať prověříme možnost vyhlásit malou architektonickou soutěž na nějaké umělecké dílo, jež by okrášlilo park v duchu připomínky legendárního mýdla s jelenem. Radnice byla připravena do záměru investovat do 100 000 korun.
Jenže když jsem zjištěné informace předával vedení obvodu, dozvěděl jsem se, že už se připravuje další „zkrášlení“ budoucího Schichtova parku. Byla vyhlášena soutěž o veřejnou zakázku na vydláždění parku 400 metry čtverečními zámkové dlažby v ceně bezmála 1,2 milionu korun. Představa, že se výtvarné dílo za 100 000 korun utopí v betonové dlažbě za více než desetinásobnou cenu, mi vzala veškeré nadšení. Snažil jsem se přesvědčit oba místostarosty, Alešu Kymličkovou (ODS) i Pavla Peterku (ANO), že začínají z úplně špatného konce. Navrhl jsem jim, ať dosud neuzavřenou soutěž na dlažbu zruší a ušetřenou částku 1,2 milionu investují do celkové revitalizace parku. A ať nevyhlašují ani soutěž na výtvarné dílo, ale právě na celkové pojetí parku. Vždyť předláždění stávajících asfaltových chodníčků toto místo nijak nepozdvihne. Naopak – zafixuje podobu parku, která vznikala halabala v posledních padesáti letech. Tu se z pískoviště stal obří betonový truhlík na květiny, tam se řadě lamp připlet do cesty sloup hodin a takřka polovinu plochy nesmyslně zabírají chodníky.
Měli jsme příležitost celkově přizpůsobit prostor aktuálním požadavkům Střekovanů. Získat příjemnou zelenou plochu i místo pro obecní slavnosti, propojit park s nábřežím a cyklostezkou, vytvořit zahrádku pro blízkou restauraci Praha a zároveň zpřítomnit památku Schichtů. A to vše by nemuselo představovat nijak závratnou investici. Na řadu by rozhodně přišla i redukce vydlážděných ploch, a tedy i obřích nákladů na dlažbu. Tou by samozřejmě neměla být podřadná „zámkovka“, ale třeba dlaždice dle vlastního návrhu v podobě mýdla s jelenem. K tomuto řešení se chceme vrátit. Teprve pak můžeme s dobrým pocitem pozvat Schichtovy, aby „svůj“ park slavnostně pokřtili.