Nezapomínejme na osobnosti města

Náš kraj si prošel nelehkou historií, a to se podepsalo i na místních památkách. Nejprve Němci v roce 1938 odsunuli populaci Čechů, poté zase naopak v roce 1945 Češi Němce, nakonec se za komunistického režimu stal sever Čech odkladištěm nepohodlných lidí. To vše zapříčinilo, že se zapomíná na ty, kteří vlastně toto město vybudovali. Když k tomu přičteme většinou německý či rakouský původ těchto zakladatelů, máme recept na zapomnění.

Vykořenění je tu cítit dodnes a to je velká škoda. Ústecká historie je bohatá a barevná. Naštěstí v poslední době přibývají lidé či spolky, kteří se snaží pečovat o naši nedávnou historii. Jedním z těchto spolků je i Krásné sousedění z Krásného Března, kterého jsem součástí. Cílem tohoto spolku, krom dalších aktivit, je záchrana chátrajících hrobek významných ústeckých velikánů na místním hřbitově. Krásnobřezenský hřbitov se nachází na konci této čtvrti při silnici do sídliště Pod Vyhlídkou. Ač svou rozlohou patří k těm malým, tak zde našlo místo posledního odpočinku hned několik významných osobností našich dějin.

Najdete zde hrobky Carla Georga Wolfruma – zakladatele první tkalcovny, Fritze Wolfruma – majitele proslulé likérky, Aloise Köhlera – architekta a stavitele, či Antona Baselta. Stav hrobek těchto velikánů je ovšem tristní. Od odsunu se o tyto stavby nikdo nestaral a je to znát. Jedna z hrobek má propadlý krov, u další jsou už stěží rozpoznatelné reliéfy na původně ozdobné fasádě.

Proto jsme před dvěma roky ve spolupráci s Památkovým ústavem iniciovali návrh na prohlášení pěti hrobek za kulturní památku. Památkáři i Ministerstvo kultury náš návrh přijali s povděkem, protože tyto stavby jsou cenné nejenom z historického, ale i z architektonického hlediska. Naše podání jsme rozšířili i o hrobku nejvýznamnější osobnosti, a to Johanna Schichta, která se nachází na Střekovském hřbitově. Bez mýdla s jelenem by nebylo Ústí Ústím. Bohužel vše zabrzdily nevyjasněné majetkové vztahy, a tak nám nezbylo než obcházet všechny zainteresované úřady a jednat a jednat.

Zdá se, že tato mravenčí práce začíná nést ovoce. A proto věříme, že brzy přibude na tenký seznam ústeckých památek několik položek. Sice víme, že procházka na hřbitov může někomu připadat morbidní, ale opravdu stojí za návštěvu.