První plnohodnotné zasedání zastupitelstva po karanténě bylo velmi intenzivní a obsahově bohaté. Přinášíme souhrn toho nejdůležitějšího.
Kde město šetří
Krize způsobená virem COVID-19 má už teď na naše město ekonomické dopady a v příštích letech se očekává, že budou v kase města chybět až sta miliony. Vedení města by proto mělo více než kdy jindy přistupovat k plánování rozpočtu zodpovědně. Tedy šetřit, kde se šetřit dá, investovat strategicky a reagovat na státní dotační výzvy.
Bohužel se ale ukazuje, že se šetří, kde se nemá, příliš se neinvestuje a na státní dotační výzvy nám chybí projekty. Body programu zde budeme uvádět na přeskáčku, protože během jednání zastupitelstva byly některé body předřazeny.
V bodě 8 se probírala úsporná opatření, tedy položky, které z letošního rozpočtu město vyškrtlo. Rozumíme potřebě šetřit, a proto nevidíme smysl v současné době dávat do rozpočtu 7 milionů na projektovou dokumentaci k multifunkční sportovní hale. U které ani nemáme jistotu, že městu na ni stát někdy v budoucnu dá peníze.
Byli jsme tedy pro její vyškrtnutí a místo ní zařazení položek: chodník a přechod ve Svádově, projektová dokumentace k vyhlídce na Mariánské skále z participativního rozpočtu, úprava a zpevnění komunikace ve Skoroticích, výměna oken na Základní škole Vinařská, rekonstrukce koupelen a zasíťování oken proti holubům v domově pro seniory v Krásném Březně. Kromě našeho hnutí ale náš návrh nikdo nepodpořil.
V bodě 2 jsme byli proti poskytnutí finančních náhrad uvolněným zastupitelům. Připadá nám nehorázné vyplácet příspěvky zastupitelům na ošacení či dovolenou v době, kdy město šetří každou korunu. Bod nakonec nenašel dostatek hlasů pro přijetí.
Revolvingový úvěr města
Zásadní byl bod číslo 5, ve kterém se jednalo o případném přijetí revolvingového úvěru v hodnotě zhruba jedné miliardy korun. Ačkoliv jsou podmínky úvěru pro město v tuto chvíli výhodné, zatížení rozpočtu na další roky je velmi složitá otázka.
Takovýto úvěr má z našeho pohledu smysl na projekty, které jsou strategické pro naše město nebo kde je návratnost v řádu let. Nikoliv na projekty, které jsou údržbové a město by je mělo být schopno financovat z vlastního rozpočtu (např. návrh opravy ulice Výstupní), na projekty, u nichž není zřejmé, zda odpovídají potřebám obyvatel dané části města (např. návrh na rekonstrukci objektu Corso v Krásném Březně), nebo na projekty, které nejsou důkladně promyšlené (např. návrh na rekonstrukci objektu bývalého rektorátu v ulici Hoření). A už vůbec jsme nemohli podpořit bianco šek na koupi “utajené” nemovitosti, o které nám primátor (údajně z důvodu přání vlastníka) nemohl říct nic bližšího.
Investice, které považujeme za strategické a v principu mají naši podporu (protože městu v budoucnu ušetří peníze), jsou investice do úsporných opatření v oblasti energií. Vedení města v této oblasti bez bližšího upřesnění navrhlo investovat do energetických úspor školských a sociálních zařízení. Bohužel chyběly podklady, které by u jednotlivých budov ukázaly návratnost investice a tím i její smysluplnost. Budovy, které by si energetické úspory zasloužily, přitom zdaleka nejsou jen ty školské a sociální. Příkladem za všechny je zimní stadion, kde by se návratnost úsporných opatření měla pohybovat mezi 10 a 15 roky. U této části předloženého materiálu bychom proto řekli “znovu a lépe”: bude-li k návrhu investic do úsporných opatření na budovách/zařízeních ve vlastnictví města předložen podkladový materiál, který ukáže smysluplnost každé konkrétní investice, rádi jej podpoříme.
Jako lichá se dále ukázala i argumentace vedení města, že stát jednotlivé položky ze seznamu investic z větší části zadotuje. Bohužel k žádné z položek dosud neexistuje projekt a tedy dotace ze strany státu jsou přinejlepším pouze teoretické.
Nelze také přehlédnout skutečnost, že město není schopné realizovat ani investice řádně schválené v rozpočtu a například v roce 2019 byl přebytek rozpočtu i z tohoto důvodu na konci roku přes 200 milionů.
Sečteno podtrženo je v současné podobě pro nás nepřijatelné revolvingový úvěr podpořit. Bod byl nakonec primátorem stažen pro další jednání. Jeho opětovné otevření očekáváme na příštích zasedáních zastupitelstva.
Budoucnost Zoologické zahrady Ústí nad Labem
Zoologická zahrada byla jedním z hlavních témat tohoto zastupitelstva, a to hned ve dvou bodech. V bodě 7 se projednával závěrečný účet města za minulý rok. Vedení města zde chtělo vyškrtnout fond na záchranu zoo, jehož vznik byl zastupitelstvem schválen v loňském roce a do kterého mělo město každý rok posílat 20 milionů korun na investice a renovace. To nám přišlo i vzhledem k současnému stavu zoo a hrozbě úplného vyloučení z mezinárodní organizace EAZA nepřípustné. Podpořili jsme proto protinávrh zastupitelky Tomkové (Vaše Ústí), aby fond zůstal zachován s tím, že naplňován začne být od roku 2021 (posun o jeden rok je odůvodněn potřebou úsporných opatření spojených s epidemií COVID-19).
Dále se zoo probírala v bodě 9, v němž byl zastupitelům předložen oponentní posudek na generel, který vypracoval a v minulém roce zastupitelům představil současný ředitel ústecké zoo, Roman Končel. Dokument měl mapovat vizi a budoucí směřování ústecké zoologické zahrady a potřebné kroky a investice k jejímu rozvoji. Na generel tehdy reagoval náš zastupitel, Lukáš Blažej, který si nechal na vlastní náklady vypracovat oponentní posudek od nezávislého odborníka z Belgie.
Podle tohoto oponentního posudku byl ředitelem představený generel odborně nesmyslný. Na náš návrh proto zastupitelstvo uložilo vedení města nechat vypracovat ještě jeden oponentní posudek, který by výhrady z Lukášova posudku buď potvrdil, nebo vyvrátil. Vedení města v této věci oslovilo ředitele pražské zoo, Miroslava Bobka (a jeho spolupracovníky). I ti potvrdili, že generel představený ústeckým ředitelem není odborně kvalitní mimo jiné proto, že mu chybí nosná myšlenka a originální vize budoucnosti ústecké zoo. Podle posudku je generel “souborem nápadů, sice mnohdy skvělých, ale bez jednotící linie”. Předpokládaná investiční náročnost generelu je dle autorů posudku výrazně podhodnocená, město a dokonce ani region nemá v takové šíři potenciál a prostředky na výstavbu nezbytných chovných zařízení.
Na náš návrh proto bude sestavena pracovní skupina složená ze zástupců všech zastupitelských klubů, kde bychom se měli dohodnout na společné vizi pro ústeckou zoo a případně doporučit odborníky, kteří pomůžou s její přípravou. Město zoologické zahradě přislíbilo sta milionové dotace vedle výše zmíněného záchranného fondu v hodnotě 20 milionů ročně. Je proto potřeba zajistit, aby finance šly na smysluplné projekty vedené odborně zdatným managementem. Zoo je kulturním a historickým dědictvím našeho města a my uděláme vše pro to, abychom jí pomohli vrátit zašlou slávu.
Kauza Mariánského mostu
V bodě 4 se probírala možnost smíru v kauze Mariánského mostu, kde je město ve sporu s firmou Hutní montáže a.s. Vzhledem k době trvání, po kterou se spor táhne (od roku 1998) a sta milionům, jejichž úhrada městu v případě prohry hrozí, jednání o smíru podporujeme. Čím dříve toto břemeno z města odpadne, tím lépe. Vyjednáváním byl po hlasování zastupitelstva pověřen primátor.
Zastupitelstvo zatím neurčilo žádnou maximální částku, protože by nás to stavělo do nevýhodné vyjednávací pozice. Shoda ale panuje na odmítnutí smírčí částky ve výši 300 milionů navržené Hutními montážemi.
Územní plán otevřen změnám
V bodě 34 představila zastupitelka Eva Fialová (ANO) harmonogram připravovaných dílčích změn v územním plánu. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě kritizujeme pasivitu města v oblasti přípravy a změn v územním plánu, tento krok vítáme a podpořili jsme ho. Chybný územní plán zásadně paralyzoval rozvoj našeho města a mnoha lidem a podnikatelům znepříjemnil život. Je nejvyšší čas s tím něco udělat.
Dům se sociálními byty v Neštěmicích
Vlnu emocí rozpoutal bod 18, ve kterém se jednalo o nákup a rekonstrukci domu v ulici Čelakovského č. p. 806/4 v Krásném Březně. Město chce využít státního dotačního titulu pro vytvoření 16 sociálních bytů a 17 dostupných bytů a rozšířit tak svůj bytový fond.
Starostka Neštěmic, Yveta Tomková (Vaše Ústí), ale byla proti záměru z důvodů obav o typ nájemníků, které by tam město nastěhovalo. Obávala se znehodnocení okolí i samotné nemovitosti.
Těmto obavám rozumíme a proto náš zastupitel Martin Hausenblas na místě vymyslel protinávrh, ve kterém bylo zaneseno, že sociální byty v objektu budou obsazovány na základě rozhodnutí bytové komise složené z poloviny ze zástupců městského obvodu Neštěmice, přičemž starosta/starostka obvodu v ní bude mít právo veta. Náš protinávrh byl následně jednomyslně přijat. Rozšíření bytového fondu města vítáme.
Dotace do sportu a kultury
Poskytnutí dotací pro sportování dětí a mládeže do 21 let v bodě 12 prošlo jenom díky našim hlasům. Podpořili jsme také bod 13, i když s výhradami – činnost TJ Sokol považujeme za záslužnou, u akce “Ústecké nebe plné letadel” údajně až pro 5000 lidí jsme ale kladli otázku, zda nepředstavuje potenciálně nebezpečné ohnisko nákazy COVID-19. U plánovaného mezinárodní klání amerického fotbalu Česko-Rusko věříme, že může pomoci propagaci města, spoléháme proto na organizátory, že splní vše, co uvedli v žádosti.
Naopak jsme nepodpořili odklad splátky zápůjčky Fotbalovému klubu Ústí nad Labem. Představitelé klubu (který město přes náš odpor prodalo v loňském roce za symbolických 1000 Kč soukromému vlastníkovi) se sice vymlouvají na nedostatek financí způsobený pandemií, ale splátku zápůjčky oddalují už poslední 2 roky, takže nám jejich argument v tomto případě nepřišel důvěryhodný.
V bodě 15, kde se jednalo o dotaci pro Ústecký půlmaraton, jsme chtěli poměrné snížení celkové dotace ze strany města, které by poměrově odpovídalo snížení příjmů letošního rozpočtu města. Konkrétně náš zastupitel Lukáš Blažej navrhoval dát pořadatelům 300 tisíc (namísto 600 tisíc) v platbě + 600 tisíc v nefinančním plnění. Vzhledem k tomu, že se jedná o úspěšnou komerční akci, přišlo nám fér v době finanční nouze příspěvek města snížit a ušetřené peníze raději dát na něco jiného, z čeho by měli prospěch občané Ústí nad Labem. Náš návrh však neprošel.
Do finanční tísně se dostala Galerie Emila Filly, která svůj rozpočet utratila z velké části za rekonstrukci nových prostorů, kam se začátkem roku přesunula. Aby galerie měla peníze na provoz a kulturní program, byla na náš návrh schválena zápůjčka galerii ve výši 230 tisíc se splatností do konce příštího roku.
Problémy objevené při kontrole v Kulturáku
Finanční výbor informoval zastupitelstvo o proběhlé kontrole v Kulturním středisku. Během ní bylo objeveno velké množství zásadních nedostatků. Ředitel Kulturáku, Ivan Dostál (ODS), se z velké části vymluvil na svou ekonomku, která byla v Kulturním středisku zaměstnána více než 15 let a jejíž práce ho prý šokovala. Z našeho pohledu je plnění povinností zaměstnanců především odpovědností ředitele organizace, obzvlášť když je v jejím čele tak dlouho jako pan Dostál. Veškeré nedostatky tak z našeho pohledu padají na jeho osobu.
Je smutné, že ani takto fatální manažerské selhání nevedlo k okamžitému odvolání ředitele z jeho funkce. Naopak jsme se dočkali zlehčování celé situace ze strany vládnoucí koalice a obzvlášť členů ODS, kteří tak funkci svého spolustraníka chránili. V nestátních institucích by byl za stejné selhání člověk v jeho funkci pravděpodobně okamžitě odvolán.