Otevřený dopis krajského architekta ohledně situace kolem obchodního centra na Střekově

2. prosince zaslal krajský architekt, Ondřej Beneš, vybraným zastupitelům otevřený dopis, ve kterém se vyjadřuje k situaci kolem obchodního centra na Střekově. My si dovolujeme tento dopis zde zveřejnit, protože je plný důležitých informací, které by v rámci debaty o budoucnosti Střekova neměly zapadnout.

Jen ještě upozorníme, že tento dopis vychází čistě z iniciativy pana architekta Beneše a s námi nemá nic společného. Bohužel připojit odkazy na blog pana architekta nešlo (facebook je z nějakých důvodů bere, že porušují jeho pravidla), budete si proto muset blog vygooglit. Stačí zadat “ondřej beneš krajský architekt” a je to hned druhý odkaz – ATELIER BENEŠ.

 

Krásný podvečer,

Omlouvám se za nevyžádaný mail týkající se akce Lidl na Střekově. Vede mne k tomu snaha o maximální transparenci. Na veřejné prezentaci v paláci Zdar, kam mě pozvala paní poslankyně Fialová, jsem měl připravenou prezentaci, kterou jsem tam představil. Tuto prezentaci jsem následně s komentářem umístil jako všechny záležitosti týkající se kraje na svůj krajský FB, a dále jsem to umístil na právě probíhající FB debatu na vláknu PRO Ústí, kde jsem se pokoušel věcně polemizovat s panem střekovským starostou.

Můj důvod, proč píši tento mail, je ten, že přestože jsem na své webové stránky odkazoval hned po debatě minulý týden, tento týden ve středu ráno mi ze všech FB profilů byly vymazány odkazy mé webové stránky nejen týkající se Střekova, ale i jakékoli jiné odkazy na jakýkoli FB profil z libovolných stránek mého webu.

Vzhledem k tomu, že se okamžik tohoto vymazání časově kryje s dobou, kdy z vlákna PRO Ústí byla smazána debata, kterou jsem vedl s váženým panem starostou Střekova – bylo to jeho vlákno – a mohl si ho smazat.

Ještě musím podotknout, že po oficiální části v paláci Zdar, jsme se zástupcem developera – společnosti Saller a kolegou Janem Štefanem šli vedle do mexické restaurace, abychom společně probrali možnosti dalšího postupu. Ze strany zástupce společnosti jsem na konto své prezentace neslyšel – ani v okamžiku jejího promítání ani v rámci debaty v restauraci za účasti kolegy Štefana z pohledu profesionálního přístupu jedinou výtku.

Dokonce mi zástupce této společnosti navrhl, zda bych do celé věci jako architekt, kterého by si oni najmuli, nevstoupil. A dokonce to dopadlo až tak, že si zítra – v úterý v Děčíně předběžně ve dvě hodiny odpoledne na dané téma dáváme schůzku – předběžně kavárna Jordan na Husově náměstí – kam určitě může přijít kdokoli.

Vzhledem k tomu, že až tento text pověsím na svůj web, nedokážu na něj provést odkaz na svém FB, nutím vás si to přečíst takto v mailu.

Pokud jsem byl osloven oprávněným zastupitelem města, na jehož výzvu jsem provedl prezentaci, tu dal na FB stránky, kde o tom probíhala debata a následně i do debaty aktivně vstupoval s cílem maximálním způsobem rozkrýt problematiku a pomoci najít co nejlepší řešení, měl jsem za to, že nekonám nic, co by bylo jakkoli nezákonného, neprofesionálního nebo neetického. Pokud si to ale někdo myslí, prosím o neprodlenou zpětnou vazbu, za kterou předem děkuji.

Pokud bych měl současné možnosti a postup sumarizovat nabízejí se tři varianty postupu:

Add a)

Add b) o této variantě jsme mluvili se zástupcem investora, kdy nás na debatě v restauraci předběžně zajímalo, zda ze strany investora by byla vůle ke změnám a jak radikální by tyto změny mohly být. Údajně je současný návrh výsledkem osmi(?) let příprav. V podkladech jsem ale nenašel žádné řešení vazeb na rostlou strukturu Střekova, nábřeží, nebo vzhůru Žižkovou ulicí do vlastního historického počátku střekovského osídlení a s tím dnes souvisejících ulic jako Karla IV. nebo Kojetické . Pokud bych tyto adekvátně zpracované úvahy viděl v podkladech, návrh bych rozpoznal, že se adekvátně Střekovem zabývá.

Padala i čísla – přes palec – zda dnes uvažovaný investiční objem cca 100mil je či není násobně překročitelný a zda je či není a za jakých podmínek možné ze strany investora uvažovat s možností umístění funkce bydlení. Už jen z tohoto textu vysvítá, že debata nebyla ve smyslu OUT OUT – že by to v žádném případě nebylo možné. A právě o další fázi takovéhoto uvažování má být i úterní schůzka o jejíž výsledcích si vás budu – opět z důvodů transparentnosti – informovat.

Píši o tom takto otevřeně proto, že tento přístup bude vyžadovat daleko aktivnější přístup jak ze strany města, tak městské části. Ano, určitě je škoda, že město nemá funkčního městského architekta, ani dosud nebyla ustavena Kancelář architekta města. Jak mě ale po jednání ve Zdaru ubezpečil pan primátor, zářijové odmítnutí Janem Hroudou připraveného podkladu se týkalo především formálních nedopracovaností. Ale i kdyby KAM začal pracovat v první třetině příštího roku, otázky okolo tohoto problému by bylo dobré rozklíčovat dříve. Hlasování v zastupitelstvu města k tomuto bodu – definování funkce ke zrušení územního plánu v této lokalitě o využití území – bude patrně dříve.

Pokud by měl být realizován tento bod, bylo by dobré nejprve provést adekvátním způsobem analýzu celého Střekova včetně vazeb na své okolí. Na jedno z FB vláken jsem k tomu uváděl, jakým způsobem jsem v případě sousedního Děčína šel na přípravu soutěže na lávku pod zámkem. Nejprve jsem prováděl analýzy nábřeží, provázaností s jednotlivými městskými částmi, pak byla vypsána soutěž, kde nyní vítěz začíná projektovat.

Obdobnou práci bude nezbytné odpracovat i zde, pokud bychom měli mluvit o profesionálním a pro město ohleduplném přístupu. V případě výše uvedených odkazů, kdy se jedná o řádově komplexnější problematiku, než zde, se jedná o činnost – včetně soutěže – v řádu roku, dvou.

Jako další příklad, jak je nezbytné postupovat ve věcech architektury, urbanismu, veřejného prostoru, bych v Děčíně uvedl např. téma řešení problematiky dopravy, kde si vždy provádím podrobné zápisy. Schůzek se účastní jak zástupci vedení města, univerzity, dopravní policie, památkáři a další. Zde příklady záznamů…

Obdobným způsobem – pokud bychom přistoupili k této variantě řešení – úpravy – bude nezbytné řešit celou přilehlou rozsáhlou lokalitu. Hledat propojení a zapojení pěších, cyklistů. Bude nezbytné hledat propojení městské zeleně z a do rostlých struktur města, hledat, jakým způsobem zlepšit průchodnost na nábřeží. Bude nezbytné systematicky zjišťovat, v jakém stavu je současná obchodní sít a jakým způsobem by bylo možno ji zlepšovat. Ať pomocí systémových opatření, které má v rukou město nebo městská část.

Pro důchodce i rodiny s malými dětmi by určitě bylo lepší, aby kvalitní drobná infrastruktura byla rovnoměrně rozesetá po celé této čtvrti. Představa, že důchodci pro každý nákup sedají do auta a jedou do nákupního centra, které tu vytvoříme je jen těžko uvěřitelná – to už bychom skoro dali za pravdu těm, kdo tvrdí, že k nákupům je možno využít obchodní síť na druhém břehu.

Add c) To je vlastně varianta, se kterou počítal dosavadní území plán před svým zrušením. Pokud jde o variantu umístění bytů – určitě by nešlo jen a pouze o byty v rámci nějakých developerských projektů. I jakýkoli developer do této lokality půjde, pokud si bude vědom jejího potenciálu nejen daného na místě, ale i adekvátního uchopení konkrétní komunitou koncentrovanou v komunální politice. Tento potenciál může totiž být i v aktivním přístupu města při hledání a prosazování určité bytové politiky. To by znamenalo, že město má o svém budoucím směřování nějakou určitou představu, kterou se bude pokoušet prosazovat a do níž patří veškeré úvahy o bydlení – sociálními byty a byty pro mladé počínaje a já nevím čím konče.

V debatách jsem i zmiňoval, že na severu Čech jsou nyní města jako Sokolov, nebo Most, která si dnes uvědomují výhodnost, kterou přináší byty v majetku města. V debatách se s těmito zástupci jsme ale probírali – v rámci restartu – že důvody zbavování se bytů před lety byly ve své době jedinou možností řešení. A k tomu mohu jen dodat, že výhody bytů ve vlastnictví města si uvědomují i takové ultrakonzervativní státy jako je Švýcarsko, kde se u velkých měst uvádí, že třetina jejich bytů je v jejich vlastnictví a města si tam tak mohou už jen jejich nabídkou řešit skladbu obyvatel.

V žádném případě bych ze své strany nechtěl dávat „knížecí rady“ ale – pokud by byl zájem – bych se rád zapojil do hledání co nejlepšího řešení. K tomu mohu jen dodat, že ze svého působení v Děčíně mi problematika není neznámá. Pokud zájem nebude, svou energii upřu jinam. Jen anonymní „odmazávání“ účastníků diskuse mi říká, že ten zájem tu spíše je.

Omlouvám se za tuto otevřenost, ale vzhledem k tomu, že jsem do celé akce byl osloven coby „krajský architekt“ – tedy vedoucí pracovní skupiny spravující tuto agendu, i já hledám tu správnou polohu při řešení problematiky jako je tato. Jedním z nejdůležitějších aspektů patrně bude hledání prostoru pro generování smysluplných a všestranně co nejkvalitnějších řešení obzvlášť v těch okamžicích, kdy se vše jeví, že žádné jiné varianty nejsou.

Zároveň by mělo být jasné, že tato agenda nevznikla pro to, aby se přes ni obstarávaly soukromé zakázky, ale proto, aby bylo pro občany kraje možno hledat co nejkvalitnější řešení.

Budu vděčný za jakoukoli zpětnou vazbu.

Děkuji, s úctou