Ve středu 21. června se konalo další jednání zastupitelstva města Ústí nad Labem. Přinášíme vám přehled toho, jak probíhalo.
1. V úvodu zasedání zastupitelstva jsme podpořili návrh Radima Bzury (TOP 09) na zařazení nového bodu programu – odvolání náměstků primátorky, MUDr. Jiřího Madara a Pavla Dufka (oba UFO). Vedení města dlouhodobě kritizujeme za jeho neschopnost řešit problémy, kterým město čelí (územní plán, péče o kulturní dědictví, rekonstrukce venkovního bazénu na Klíši, hazard, ZOO a další). Většina těchto problémů přitom spadá právě do gesce obou náměstků, kteří jsou navíc symboly netransparentnosti, klientelismu, kupčení s hlasy zastupitelů a kumulace štědře placených funkcí, tedy nešvarů, proti kterým jako PRO! Ústí dlouhodobě bojujeme. Bohužel návrh nebyl úspěšný, přes původně deklarovanou podporu jej nakonec podpořilo jen 16 zastupitelů (potřeba bylo 19 hlasů).
2. V rámci jednání o závěrečném účtu města jsme prosadili vyčlenění 2 miliónů Kč na rekonstrukci zdevastované hřbitovní kaple v Krásném Březně. Konečně tak po více než osmi letech ostudy vrátí město k nedokončené opravě střechy a zabrání se tím dalšímu chátrání a nejspíš i brzkému zániku stavby. O záchranu tohoto dle nás důležitého prvku kulturního a architektonického dědictví města se snažíme dlouhodobě. Přestože, se nakonec našla shoda všech zastupitelských klubů na rozdělení přebytku letošního rozpočtu, jde o odklad špatně sestaveného rozpočtu, jehož důsledkem je pak takto nesystémové „porcování medvěda“.
3. Zásadně jsme nesouhlasili s prodejem pozemků kolem tzv. díry na Mírovém náměstí, a to především proto, že zatím vůbec není znám záměr investora firmy UDES, bohužel v minulosti spojené s nechvalně proslulými stavbami jako „Žlutý hnus u divadla“ (vyhlášený anketou za nejošklivější dům v krajském městě od roku 1989) i s kauzou výstavby rodinných domů na bývalé veřejné pláži u rybníku Habrák. I přes naši snahu, aby investor předložil aktuální návrh stavby a až poté město pozemky prodalo, byly tyto požadavky vedením města marginalizovány a prodej ostatními zastupiteli bez připomínek schválen. Město tak přišlo o poslední silný vliv na budoucí podobu stavby. V této souvislosti padly od vedení města šokující výroky, kdy náměstek Madar (UFO) prohlásil, že je mu jedno, jaká stavba na místě vyroste, hlavně aby tam nebyla díra a Dufek (UFO) obecně zpochybnil hodnoty architektury jako elitářské téma.
4. Podpořili jsme, bohužel neúspěšně, návrh na zrušení dozorčí rady ústecké ZOO. Během rozpravy došlo k bezprecedentnímu vystoupení člena dozorčí rady pana Voráče, který uvedl řadu závažných informací o údajně nekalém a nezákonném jednání bývalých ředitelů ZOO a některých jejích zaměstnanců, přičemž se nevystříhal útoků osobního charakteru. Pro svá tvrzení však nepřednesl žádné důkazy, zůstaly tak pouze v rovině nepodložených tvrzení a pomluv, která poškozují jak dotčené zaměstnance, tak samotnou ZOO. Vedle toho označil vědecké projekty, jimiž zahrada pomáhala vzácným druhů v jejich domovském prostředí, za exotickou cestovní kancelář (http://www.zoousti.cz/ochranarske-projekty/projekt-tarsius a http://www.zoousti.cz/ochranarske-projekty/bornejsky-denik). Přestože jako člen dozorčí rady nemá pravomoci zasahovat do řízení zahrady, prosadil odstoupení od těchto projektů. Nyní se ústecká zahrada nepodílí na žádné vědecké činnosti, čímž vyloučil naši ZOO ze skupiny moderních zoologických zahrad Evropy a snížil smysl její existence na pouhou prezentaci zvířat v zajetí. I přes tato zjištění však vedení města a koaliční zastupitelé pro návrh nehlasovali, čímž i nadále ponechávají ZOO v neudržitelné situaci, na což doplácí především občané města jako její návštěvníci. Naopak, reakcí bylo následující den jmenování do funkce nového ředitele, jímž je předešlý náměstek posledního ředitele Moudrého Roman Končel, od něhož lze očekávat konzervaci současného tristního stavu.
5. Podpořili jsme několik návrhů zastupitele Jiřího Macha (nezařazení) týkajících se veřejného prostoru města. Především doporučení radě zřídit komisi pro urbánní rozvoj a dále projekt na umístění drobného prvku do dlažby před kostelem s šikmou věží, který by upozorňoval na tento ústecký unikát. Posledním, bohužel neschváleným bodem, bylo zrušení parkoviště mezi OC Forum a OD Labe, které město nesmyslně za 11 tis. Kč ročně pronajímá. Navrhovali jsme tuto plochu uvolnit, doplnit zajímavým mobiliářem a otevřít jí tak občanům města. Při projednávání tohoto záměru se opět projevily nízké hodnoty některých zastupitelů. Například Pavel Vodseďálek (KSČM) konstatoval, že je pro něj lepší uprostřed pěší zóny ohrazené parkoviště než nějaký „architektonický nesmysl“. Překvapivě i zastupitel Bzura (TOP 09) obhajoval zájmy Komerční banky využívající tuto městskou plochu pro parkoviště před snahou kultivovat tuto část veřejného prostoru. Důležitý je také údaj, že Komerční banka platí za pronájem této plochy 11 300 Kč ročně a do loňského roku to bylo dokonce jen 1 000 Kč. Navíc poblíž vlastní další plochu s parkovacími místy.
6. Na programu jednání bylo též odsouhlasení nákupu ruiny Schichtových lázní na Střekově (známé jako Vrbák). Bod vedení města však na posledních chvíli stáhlo, neb majitel odvolal nabídku. Přitom vedení města vědělo už měsíc, že se majitel kvůli liknavému přístupu současné rady domluvil s jiným zájemcem, který hodlá objekt využít pro zřízení filmových ateliérů. Primátorka Nechybová se na zastupitelstvu snažila zastřít svůj podstatný podíl viny na propásnutí příležitosti vrátit krásnou budovu lázní obyvatelům města. PRO! Ústí totiž už v roce 2015 v zastupitelstvu prosadilo vyčlenění peněz na nákup lázní, ovšem Nechybová jako zastupitelka obvodu Střekov hlasovala proti realizaci tohoto nákupu do majetku střekovské radnice. A následně coby primátorka pak nechala celou záležitost téměř dva roky spát. Nakonec je možná výhodou, že lázně nekoupilo město, neboť se Nechybová veřejně vyjádřila, že bude nutné lázně zbourat vzhledem k jejich stavu. A to přestože znala statický posudek, který konstatoval, že po statické stránce není objekt zásadně narušený. Nový majitel ústecká firma POWER GET hodlá budovu zachovat, interiéry upravit pro nový účel, ale maximálně respektovat historický vnější vzhled.