Střekovinky rozebírají dolní Střekov aneb další důvody, proč nechceme krabicové obchodní centrum

Následující články byly publikovány v dvouměsíčníku Střekovinky březen/duben 2020. Oba zde uvádíme v neupravené podobě tak, jak vyšly. Prvním z nich je práce studentky ČVUT Kateřiny Novotné, ve kterém řeší střekovské nábřeží jako jedno z nosných témat svého diplomového projektu. Obsah článku včetně doprovodných obrázků je její práce. Ve druhém článku pak náš zastupitel a historik, Martin Krsek, rozebírá občanskou vybavenost dolního Střekova v minulosti.

Oba články jsou podle nás velmi zajímavé a přínosné pro téma tzv. Obchodního centra na Střekově, které by mohlo vyrůst na pozemcích naproti soudu. Chceme je tímto dostat i mezi občany, kteří Střekovinky neodebírají a podělit se s nimi o informace důležité pro budoucí diskuze.

Celá koncepce je řešena formou urbanistické studie – nabízí možné varianty dalšího rozvoje čtvrti a způsobu práce s územím.

Urbanistická struktura řešení navazuje na současný rastr. Území je snadno prostupné pro chodce i dopravní prostředky a lze se v něm intuitivně zorientovat.

Jednotlivé urbanistické bloky jsou dle hierarchie míry soukromí rozděleny na plochy: veřejné, poloveřejné, polosoukromé a soukromé. Umožňují tak snadnější orientaci v prostoru, určují vztah mezi obyvateli a vytvářejí různorodý charakter bloků.

Osou nábřeží je cyklostezka, linie, která na sebe navazuje nejrůznější možnosti rekreačního využití nábřeží – centrální prostor s pobytovými schody u Benešova mostu pro konání kulturních akcí, mola pro krmení labutí a kachen, cestičky pro smočení kotníků v Labi, louku pro venčení psů, stanoviště s mobilním nábytkem pro posezení ve skupině, zátoku s plovoucí saunou a hřiště na beach volejbal.

Veřejná vybavenost je v návrhu navázána na hlavní městské osy a prostranství. Funkce, u kterých se předpokládá využívání obyvateli celého města (supermarket, zdravotní středisko…) jsou napojeny především na ulici Národního odboje. Zde se také nacházejí nové polyfunkční domy, u kterých se předpokládá spojení více funkcí – vybavenost v parteru a administrativa s byty v dalších podlažích.

Veřejná vybavenost lokálního významu je situována do ulic Varšavská a Děčínská, a především na Náměstí T. G. M., kde se také nachází nové komunitní centrum. Návrh počítá s novou mateřskou školou, která se nachází v klidnější části – na západní hraně území v blízkosti Labe. Sportovní zařízení s tenisovými kurty je přesunuto na méně atraktivní severní část území, kde je snadno dostupné po Mariánském mostě. V severní části se také nacházejí budovy pro administrativu a plochy pro průmysl. Aktivní parter potvrzuje hierarchii veřejných prostranství.

Veřejný prostor je charakterizován dvěma osami – ulicí Národního odboje a ulicí Varšavskou. Tyto dvě obchodní třídy s aktivním parterem spojují veřejná prostranství a důležité instituce a navazují zde na sebe nejrůznější funkce veřejné vybavenosti. Náměstí T. G. M. pak spojuje jižní a severní část, a to vybudováním viaduktu pro část železnice, pod kterou náměstí prochází.

Přála bych si, aby projekt přispěl k diskusi o Střekovu a střekovském nábřeží a aby nabídl jednu z variant případného budoucího urbanistického řešení čtvrti.

S Pařížskou či Masarykovou ulicí srovnávají pamětníci zástavbu, která do demolice v 80. letech minulého století tvořila reprezentativní střed Střekova kolem krajského soudu. Místo bohatě zdobených fasád činžáků s četnými obchody v přízemí chce nyní investor postavit halu pro supermarket „ozdobenou“ reklamními billboardy a obloženou parkovištěm.

„Střekov, to bylo město ve městě, jen pro nábytek se muselo jezdit přes most do Ústí. Tady byly všechny možné prodejny. A nejvíc právě v Kramolech,“ vzpomínala Střekovanka Hana Pečivová. Od Benešova mostu směrem k Setuze stála drogerie, květinářství, samoobsluha s potravinami, polotovary, partiový obchod s látkami, vyhlášené oděvy, obuv, a dokonce dva řezníci, „Prachař“ a „U žida“. Nechybělo ani knihkupectví, fotograf, železářství, kamenictví, sklenář, švec či pohřební služba. „A to krásné bydlení,“ zdůraznil Otto Pečiva. „Chodil jsem tam často za kamarádem, to byl byt první kategorie, všude parkety,“ dodal. Zlikvidovaná původní výstavba zahrnovala i hospodu s velkým sálem zvanou Lidový dům.

Tam se pořádaly vyhlášené zábavy, neboť ji jako domovskou scénu užívala slavná ústecká dechovka kapelníka Komorouse. Jak celá oblast vypadala napovídají zbytky kvalitní zástavby v ulicích Varšavská a Národního odboje. Tato část Střekova, zvaná Kramoly, se rozvíjela nejdynamičtěji. V 80. letech 19. století tu ještě stály hrázděné chalupy, které ale se založením Schichtových závodů (1882) začaly ustupovat dvoupatrovým městským řadovým domům s historizujícími fasádami. Jak Střekované bohatli, stavěli tří- až čtyřpatrové činžovní domy s balkóny a arkýři. Zástavba byla poměrně hustá. Kromě vybouraných parcel mezi ulicemi Národního odboje, Kramoly a Varšavská, stály domy po obou stranách Děčínské až k dnešnímu Mariánskému mostu. To, že Kramoly platily za centrum spojených obcí Kramoly, Novosedlice a Střekov, dosvědčuje, že si je místní vybrali roku 1908 pro stavbu společné radnice (dnes pošta).

Napojení na Benešův most v roce 1936 pak učinilo z ulice Národního odboje hlavní třídu celého města Střekov. Mimořádnou hodnotu tohoto místa pro celý pravý břeh Labe bohužel nerespektovali socialističtí plánovači. Nejdříve v 60. letech vybourali nábřeží kvůli stavbě krajského soudu a o dvacet let později devastaci dovršili plošným vybouráním celých obytných bloků pro nerealizovaný záměr výškové budovy krajského ředitelství ČSD.

Nyní hrozí, že promarníme příležitost napravit fatální chyby minulosti a vrátit centrum Střekova tam, kam patří. Porevoluční územní plán s rehabilitací této plochy počítal, a proto tady vyžadoval městotvornou zástavbu kombinující obytnou a prodejní funkci.

Toho by bylo možné dosáhnout i stavbou nákupního centra, ale jen v případě, že umožní zřízení bytů ve vyšších patrech a parkoviště schová do přízemí. Investorem prosazované jednoúčelové nákupní haly a otevřená parkoviště patří na periferii a umrtví toto místo na další desítky let.