Ústecké ulice dál ponesou jména po sovětských maršálech, kteří se zasloužili vedle porážky nacismu o krvavé potlačení lidových nepokojů ve východním Německu, Maďarsku a Československu v zájmu udržení osvobozených zemí v područí SSSR. Rozhodla o tom v dubnu těsná většina zastupitelů a velkou měrou i úřední šiml.
Emoce rozjitřené šokujícím útokem Ruska na Ukrajinu vedly zastupitelku z hnutí Vaše Ústí Lenku Vonku Černou, aby na březnovém zastupitelstvu navrhla přejmenovat Moskevskou ulici na Ukrajinskou. Chápal jsem její pohnutky, ale město Moskva nevnímal jako vhodný cíl tohoto gesta odporu. Proto jsem podal protinávrh, aby do příštího zastupitelstva připravil úřad podklady včetně odborného posudku archivu města pro přejmenování ulic Moskevská, Koněvova a Žukovova.
Archiv doporučil Moskevskou ponechat, neboť má stejný původ jako Pařížská a Londýnská, tedy uctění hlavních měst spojenců proti Hitlerovi. Oproti tomu podpořil návrh na vymazání jmen Žukova a Koněva z ústecké mapy. První ulici by se vrátil původní název Schichtova a druhá by mohla nést jméno spojené s ukrajinským podílem na osvobození (1. ukrajinského frontu, Ukrajinských hrdinů nebo Nikolaje Kubariče – ústeckého válečného veterána narozeného na území dnešní Ukrajiny).
Součástí mého protinávrhu byl také úkol pro úřad, aby usnadnil občanům řešení komplikací spojených se změnou názvu ulic. Úřad ale spíše hledal cestu, jak usnadnit práci sobě. Vyhotovil anketu ke zjištění postoje místních, kde prostou otázku: „souhlasíte se změnou názvu?“, bez dalších informací doplnil odrazujícím dovětkem: „Pro místní občany a firmy by však změna znamenala administrativní zátěž – změna trvalého pobytu a s ní související změna všech dokladů, změna sídla právnických osob aj.“
Když jsem se ptal tajemníka magistrátu, Miloše Studenovského, kde je ta nabídka pomoci, odvětil, že na takové věci nemá úřad kapacitu. Výsledkem ankety bylo 92 proti a 9 pro ze 722 tamních obyvatel. To posloužilo části zastupitelů jako argument k odmítnutí. „Nevím, kdo dělal jaký bleskový průzkum a jak, ale mě se nikdo neptal, stejně jako mých známých v okolí Žukovovy ulice. Zato vím, že u nás v ulici je názor, i přes nepříjemnosti spojené s výměnou občanského průkazu, jednoznačný. Podporujeme to.“ Napsala všem zastupitelům Ludvika Vítová.
Navrhl jsem, aby město komunikovalo s veřejností znovu a lépe. Aby uspořádalo s místními besedy, seznámilo je s odborným posudkem archivu, s faktem, že výměna dokladů je bezplatná a nabídlo pomoc při jejím vyřízení. A teprve pak zjišťovalo názory a přijalo rozhodnutí. K tomu už většina zastupitelů ale příležitost nedala. Návrh nebyl podpořen.
