Skoro každé velké město v severních Čechách se může pochlubit honosnou restaurací s vyhlídkovou věží. V Liberci jsou to Lidové sady, v Jablonci Petřín, ve Varnsdorfu Hrádek, v Děčíně Pastýřská stěna, v Litoměřicích Mostka, v Mostě Hněvín. Ústecká Větruše je z nich nejstarší a všem ostatním městům sloužila jako příklad.
Hájkova kronika praví, že na místě dnešní Větruše vystavěl v roce 826 jistý Labohoř hrad, který pojmenoval Wittrusch/Vitruš na počest své manželky. Později ovšem tento hrad zcela vyhořel. O několik století později, přesně v roce 1839, zde místní usedlík Johann Thomas hledal pramen pro studnu a náhodou tu objevil silné základové zdi hradu. Ještě v témž roce zhotovil stavební plán, který počítal se zkrášlením Ferdinandovy výšiny (dřívější název vyvýšeniny) a zbudováním výletní restaurace, ke které by vedly upravené cesty. V roce 1847 byla stavba restaurace dokončena.
Vznik honosné restaurace na Větruši, často též nazývané Zámeček, se však datuje až v době o půl století pozdější, když do tohoto místa směroval svoje aktivity ústecký Spolek pro České středohoří. Vrchol Větruše si totiž v roce 1895 vybralo vedení spolku jako místo pro postavení honosného restauračního a výletního objektu, který měl sloužit jak spolkovým a turistickým účelům, tak nejširší veřejnosti. Aby mohlo svůj plán zrealizovat, muselo nejprve za 25 tisíc zlatých odkoupit pozemek od bývalého majitele a strhnout starou, již nevyhovující restauraci.
Hned poté vyhlásilo soutěž o nejlepší architektonický návrh. Jako vítěz z ní vyšel stavitel Alwin Köhler. K rozhodnutí výběrové komise jistě přispělo i to, že pan Köhler se již jednou (při stavbě první rozhledny na Brandu) na akcích spolku podílel. Mluvila však za něj i kvalita a rychlost, s jakou práce odváděl. Jestliže 13. července 1896 padlo rozhodnutí o výstavbě, o měsíc později již byly hotovy podrobné stavební plány, 15. října byl položen základní kámen a rok nato, 17. října 1897 bylo celé dílo v hodnotě 30 tisíc zlatých slavnostně dokončeno.
Restaurace na Ferdinandově výšině se brzy poté stala centrem spolkového i společenského života obyvatel Ústí. V přízemí se nacházel velký sál vhodný pro konání schůzí i na pořádání plesů. Další sál se nalézal o patro výše. Pro náročné hosty byly k dispozici hostinské pokoje a na studenty se pamatovalo s levnou ubytovnou. Nádherný pohled na soutok řek Labe a Bíliny i na vzdálenější vrcholky Středohoří a Krušnohoří nabízela terasa třicetimetrové vyhlídkové věže. Okolí restaurace dotvářel park s lavičkami, kuželníkem, tenisovými kurty a také s malým zvěřincem. Konávaly se zde lidové slavnosti i promenádní koncerty.
Po roce 1945 se vrchu vrátil starý český název Větruše, který přešel i na restauraci. Objekt byl na základě Benešových dekretů předán nakrátko do národní správy a v roce 1950 převeden pod Československou obec sokolskou v Praze. V roce 1953 pak přešla pod správu Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport. Od roku 1954 spravoval Větruši národní podnik Turista Praha, od roku 1958 pak Restaurace a jídelny. Společenským duchem žila Větruše až do konce šedesátých let.
Posléze začala sloužit jako ubytovna pro zahraniční montéry a jelikož jich zde bydlelo několik desítek, získala Větruše i nevzhlednou přístavbu. Restaurace byla z důvodu nevyhovujícího vodovodu uzavřena. Právě v tomto období začal celkový úpadek zámečku (v polovině let objekt zcela uzavřen), který definitivně korunovala malá privatizace v 90. letech. Objekt měnil majitele a občané Ústí museli přihlížet tomu, jak stavba ponechána svému osudu rychle chátrá. Osudným datem se stal 13. červenec roku 2000, kdy požár pohltil střechu vyhlídkové věže. Po nešťastném požáru, který jako by dokonal dílo zkázy, zesílil boj za záchranu ústecké dominanty, a to především ze strany občanů města a různých iniciativ. Impulsem ke změně status quo byla dražba, do které Větruši dal kvůli dluhům stávajícího majitele finanční úřad.
V roce 2001 Větruši koupilo za 2,010 milionu Kč město Ústí nad Labem s cílem zajistit, aby jí byl vrácen její bývalý lesk a opět se stala oblíbeným výletním místem nejenom ústeckých obyvatel. První opravy objektu byly započaty koncem roku 2002. Rekonstrukce hlavní budovy Větruše a vybudování okolního zábavního areálu trvalo až do konce roku 2005 a celkové náklady oprav dosáhly téměř 130 milionů Kč. Slavnostní otevření nově rekonstruovaného zámečku Větruše proběhlo 15. prosince 2005.
