Schichtův park a rekonstrukce historické radnice

Vznikne park rodiny Schichtů?

Na Střekově dnes už vyjma hřbitova nikde nenarazíte na jméno průmyslnické rodiny Schichtů, která z malé vesničky naproti Ústí nad Labem učinila prosperující město. A přitom zásluhy příslušníků tohoto rodu bývaly kdysi čitelné na mnoha místech našeho obvodu. Slušelo by se, abychom Schichtovy na Střekově zase nějakým způsobem vrátili. Vztah rodiny rynoltického sedláka a mydláře Georga Schichta k místní lokalitě započal v roce 1882, kdy zde jeho syn Johann postavil továrnu na mýdlo a svíčky.
Poměry se zásadně změnily po roce 1945, kdy Schichtové měli být vymazáni z dějin jako symbol německé buržoazie. Přesto ještě dlouho poté neřekli Střekováci Setuze jinak než „Šichtovka“. Dokonce se tradovalo, že lidové pojmenování směny jako „šichta“ pochází právě z od střekovských továrníků (ve skutečnosti však jde o germanismus z německého slova die Schicht, tedy směna). Do konce druhé světové války jste se mohli projít dvěma ulicemi se jménem Schicht. Asi roku 1907 dostala jméno zakladatele ústecké továrny Johanna Schichta dnešní ulice Žukovova, která procházela centrem závodu.
Od roku 1931 nesla nově vzniklá krátká ulička (dnes Bratří Mrštíků) jméno Heinricha Schichta, Johannova syna a posledního ředitele Schichtových závodů. Ve stejném roce byla pokřtěna i dnešní ulice Truhlářova na Künstnerovu podle Josefa Künstnera, jednoho z ředitelů Schichtových závodů a příbuzného Schichtů. V této zbrusu nové ulici tvořily dominantu Lázně Johanna Schichta, které byly slavnostně otevřeny vedením továrny roku 1931 jako dar zaměstnancům k 80. výročí založení podniku. Teprve po válce se pro plaveckou halu začalo vžívat jméno prvorepublikového ministra zdravotnictví a komunisty Bohuslava Vrbenského.
Vrátit původní jména ulic by dnes představovalo složité jednání s jejich obyvateli a firmami, které by musely papírově měnit svou adresu. Administrativně jednodušší by bylo vrátit název lázním, ale nesměly by být v takovém stavu, aby jménu Schicht nedělaly spíše ostudu. Nejreálněji se tak jeví nápad střekovské patriotky a velké znalkyně dějin Schichtova rodu Hany Pečivové pojmenovat po rodině Schichtů bezejmenný park na nábřeží u Benešova mostu. PRO! Ústí chce o tomto nápadu diskutovat s ostatními zastupiteli a navrhnout jeho brzkou realizaci.
 
Použitý obrázek je z knihy Petr Špaček, Tak to bylo na Ústecku, Ústí nad Labem, 2013.

Historická radnice má krásná okna

Coby opoziční zastupitel mám řadu výhrad ke způsobu vedení střekovského obvodu, avšak ve vztahu k počínající rekonstrukci budovy historické radnice zatím tleskám. Historizující stavba s prvky secese z roku 1908 tvoří symbol hospodářského a politicko-správního vzestupu obcí na pravém břehu Labe a bylo smutné sledovat její postupný úpadek.
 
 
Ještě v dobách socialistických došlo k poškození fasády cementovým nástřikem, kvůli kterému se rozplizla štuková výzdoba. Další rány pak dostala radnice na začátku 21. století. Poškozená fasáda se nedočkala obnovy původní struktury, nýbrž v již tak žalostném stavu dostala ještě navíc křiklavé barvy. Těžkou ranou pak byla výměna oken v přízemí za nevzhledná plastová a necitlivé přezdění zadního vchodu, který taktéž dostal plastové dveře.
Loni realizovaná výměna zbylých původních oken naštěstí špatný příklad nenásledovala. Místostarostka Aleša Kymličková (ODS), která za rekonstrukci zodpovídala, od počátku chtěla podpořit historickou hodnotu domu. Vyzvala mne jako historika ke společným konzultacím a probírali jsme vhodné postupy. Přestože se pak ukázalo, že preferovaná výměna oken za dřevěné repliky původních přesáhne možnosti již vyčleněného rozpočtu na stavební akci, rozhodla se politicky ji prosadit a rekonstrukci rozdělit na více fází.
Nejdříve došlo na okna od prvního patra výš, v druhé fázi by měla zmizet i plastová z přízemí. Věřím, že v budoucnu se přístup nezmění ani u dalších částí, jako je fasáda a interiéry. Objekt si dodnes dochoval řadu cenných detailů. K nejzajímavějším bezesporu patří mohutné vchodové dveře, které završuje mříž s monogramem KOS, což je zkratka sdružených obcí Kramoly a Novosedlice (něm. Kramel a Obersedlitz), tehdy ještě bez Střekova, který se připojil až v roce 1922. Za úvahu rozhodně stojí i nápad navrhnout střekovskou radnici na státem chráněnou památku. Určitě má velkou šanci uspět a Střekovu by to dodalo na prestiži.